Jak má basset hound vypadat?

Zda je ten Váš baset takový, jaký má být, se dozvíte, porovnáte-li si svého pejska s tzv. standardem. Standard je slovní popis ideálního představitele plemene tak, jak jej vytvořil chovatelský klub země původu. Pro nás by to tedy měl být Britský standard.Standard prošel několika úpravami až po moderní standard. Tento standard byl naposledy upraven a publikován dne 13. 10. 2010 pod číslem 163/GB jak jej poskytla Českomoravská kynologická unie.

Standard FCI č.: 163/27.01.2011/GB

Země původu: Velká Británie

Datum publikování platného standardu: 13. 10. 2010

Použití: Honič

Klasicikace FCI: Skupina 6 honiči, barváři a příbuzná plemena, sekce 1.3 malí honiči s pracovní zkouškou.

Krátké historické shrnutí: Baset se považuje za plemeno vyšlechtěné ve středověku mnichy ve Francii k lovu v hustém porostu se schopností hlavu sklonit nízko k zemi. I když jde o blízkého příbuzného francouzských basetů, toto plemeno bylo vyvinuto k dokonalosti v Británii. Je to pes schopný lovit svou přirozenou kořist, zajíce, vytrvale v relativně pomalém tempu na značné vzdálenosti.

Celkový vzhled: Krátkonohý pes značné substance, vyvážený a vysoce ušlechtilý. Je důležité mít na mysli, že jde o loveckého psa, který musí odpovídat svému poslání, proto by měl být silný, aktivní a schopný velké vytrvalosti v terénu.

Chování / povaha: Houževnatý honič, pocházející ze starých krevních linií, lovící nosem, smečkového chování, s hlubokým melodickým hlasem, schopný s velkou vytrvalostí pracovat v honitbě. Mírný a klidný, nikdy agresivní nebo bázlivý. Přítulný.

Hlava: Na čele a u očí se může vyskytovat malé množství vrásek. V každém případě je kůže na hlavě natolik pružná, aby vytvořila lehké vrásky, když je přetažena dopředu anebo když se hlava skloní.

Lebeční krajina:
Lebka: Nosní hřbet je téměř rovnoběžný s linií mozkovny a není o moc delší, než mozkovna.
Mozkovna: Klenutá, týlní hrbolek výrazný. Je středně široká v oblasti čela a mírně se zužující k čenichu.
Stop: Mírný.

Obličejová krajina:
Nosní houba: Je zcela černá, s výjimkou světle zbarvených psů, kdy může být hnědá nebo játrová. Velké a otevřené nozdry. Nos může mírně přečnívat před úroveň pysků.
Čenichová partie: Celkově se jeví jako suchá, avšak nikoli špičatá.
Morda: Jeví se celkově jako suchá, avšak nikoli špičatá.
Pysky: Horní pysky značně překrývají pysky dolní.
Čelisti / zuby: Silné čelisti s perfektním a pravidelným nůžkovým skusem, kdy horní řada řezáků těsně překrývá řadu spodní a zuby stojí kolmo v čelisti.
Oči: Kosočtvercového tvaru, ani vystouplé, ani zapadlé. Tmavé, u světlých psů mohou být různých tónů až po středně hnědé. Výraz klidný a vážný. Červená spojivka je viditelná, ale nikoli přehnaně. Světlé nebo žluté oko je vysoce nežádoucí.

Uši: Nízko, přesně pod linií očí nasazené, dlouhé, avšak ne přehnaně, stačí když dosáhnou špičky čenichu korektní délky. Po celé délce úzké a dobře svinuté dovnitř, velmi vláčné, jemné a sametové.

Krk: Svalnatý, dobře klenutý a dosti dlouhý, s výrazným, avšak ne přehnaným lalokem.

Tělo: Dlouhé a celkem hluboké; kohoutek a kříž přibližně ve stejné výšce.

Hřbet: Dosti široký a rovný. Od kohoutku k nasazení kyčlí není nadbytečně dlouhý.

Bedra: Mohou být mírně klenutá.

Hrudník: Při pohledu zepředu předhrudí přesně vyplňuje prostor mezi zakřiveným předloktím. Hrudní kost je výrazná, ale hrudník není ani úzký ani přehnaně hluboký. Žebra jsou dobře klenutá, bez deformací, dosahující dobře dozadu.

Dolní linie a břicho: Mezi zemí a nejnižším bodem hrudníku by měl být dostatečný prostor, aby se mohl pes volně pohybovat ve všech možných terénech.

Ocas: Dobře nasazený, dosti dlouhý, u nasazení silný, zužující se ke špičce. Na spodní straně ocasu je trochu drsné srsti. V pohybu je ocas nesen vzpřímeně a zahnut v mírném šavlovitém oblouku, nikdy však není zatočený nebo překlopený.

Hrudní končetiny:
Celkový vzhled: Předloktí ve své horní části směřuje mírně dovnitř, avšak ne tolik, aby bránilo volnému pohybu anebo aby způsobilo vzájemný dotyk hrudních končetin v postoji anebo v pohybu. Níže na končetině se mohou vyskytovat kožní vrásky, ale v žádném případě nesmí být přehnané.
Plece: Lopatka je správně šikmo uložená. Plece nejsou těžké.
Lokty: Ani vybočené ani vbočené, ale těsně přiléhající k bokům těla.
Předloktí: Končetiny jsou krátké, mohutné a mají silné kosti.
Zápěstí: Překloubení je vysoce nežádoucí.
Tlapky: Velké, se silnými klouby a polštářky. Jsou namířeny rovně dopředu nebo mohou být lehce vytočené. V každém případě stojí pes korektně, s vahou rozloženou rovnoměrně na každém prstu a polštářku, takže tlapka zanechává stopu velkého psa a žádná část nekrytá polštářky nesmí být v kontaktu se zemí.

Pánevní končetiny:
Celkový vzhled: Silně osvalené a výrazné, zezadu pozorovány vyvolávají dojem kulovitosti. Mezi patou a tlapkou mohou být záhyby kůže, stejně tak na zadní části patního kloubu může být malý váček jako důsledek volné kůže.
Koleno: Dobře zaúhlené.
Patní kloub / zánártí (metatarsus): Hlezna nízko u země, lehce podstavená, avšak ani vbočená, ani vybočená, ale přesně pod tělem v přirozeném postoji.

Chůze / pohyb: Je nejdůležitější pro zachování schopnosti honiče plnit jeho poslání. Akce je hladká, mocná a bez úsilí s dobrým dosahem předních končetin, zadní končetiny vykazují silný odraz, pes se pohybuje korektně hrudními i pánevními končetinami. Klouby kolenní a patní nesmí být v pohybu nikdy strnulé, prsty nesmí škrtat o zem.

Kůže: Pružná a elastická bez jakýchkoliv přehnaných znaků.

Osrstění:
Srst: Hladká, krátká a přiléhavá, nikoli příliš jemná. Všechny linie mají jasné obrysy, bez praporců. Dlouhá srst, jemná srst anebo srst vytvářející praporce je vysoce nežádoucí.
Zbarvení: Zpravidla černo-bílo-hnědá (tříbarevné) nebo citrónovo-bílá (dvoubarevné), avšak jakékoli jiné zbarvení, běžné u honičů, je přípustné.

Velikost: Kohoutková výška 33 až 38 cm.

Vady: Jakákoliv odchylka od jmenovaných bodů by měla být považována za vadu a musí být penalizována podle stupně její závažnosti a podle jejího vlivu na zdraví a blahobyt psa a na jeho schopnost vykonávat jeho tradiční práci.

Poznámka: Psi by měli mít dvě zřetelná varlata sestouplá v šourku.

How does bassethound suppose to look like?

Whether is your basset the way it should be you can find out if you compare it to so called ‚standard‘. Standard is a description for ideal representative as it was made by the club in the country of origin. Therefore it is a Brittish standard for us. This standard went through a lot of changes until todays form.Last time it was corrected and published was 13.10.2010 under number 163/GB as the Czech-Moravian cynologic union provided.

Standard FCI number: 163/27.01.2011/GB

Country of origin: Great Britain

Date of publication of the current standard: 13. 10. 2010

Use: Hound

Classification FCI: Group 6 Scent hounds and related breeds,Section 1.3 Small-sized hounds with working trial.

General apearance: Short-legged hound of considerable substance, well balanced, full of quality. It is important to bear in mind that this is a working hound and must be fit for purpose therefore should be strong, active and capable of great endurance in the field.

Behaviour and temperament: Tenacious hound of ancient lineage which hunts by scent, possesses a pack instinct and a deep melodious voice. Placid, never aggressive or timid. Affectionate.

Head: There may be a small amount of wrinkle at brow and beside eyes. In any event skin of head supple enough as to wrinkle slightly when drawn forward or when head is lowered.

Cranial region: Top of muzzle nearly parallel with line from stop to occiput and not much longer than head from stop to occiput.
Skull: Top of muzzle nearly parallel with line from stop to occiput and not much longer than head from stop to occiput.
Stop: moderate

Facial region:
Nose: Entirely black except in light-coloured hounds, when it may be brown or liver. Large and well-opened nostrils, nose may protrude a little beyond lips.
Muzzle: General appearance of foreface lean, not snipy.
Lips: Flews of upper lip overlap lower substantially.
Jaws / Teeth: Jaws strong, with a perfect, regular and complete scissor bite, i.e. the upper teeth closely overlapping the lower teeth and set square to the jaws.
Eyes: Lozenge-shaped, neither prominent nor deep-set, dark but may shade to mid-brown in light-coloured hounds. Expression calm and serious. Light or yellow eye highly undesirable.

Ears: Set-on low, just below line of eye. Long; reaching only slightly beyond end of muzzle of correct length, but not excessively so. Narrow throughout their length and curling well inwards; very supple, fine and velvety in texture.

Neck: Muscular, well arched and fairly long with pronounced but not exaggerated dewlap.

Body: Long and deep throughout length; withers and quarters of approximately same height.

Back: Rather broad and level. From withers to onset of quarters not unduly long.

Loin: May arch slightly.

Chest: Forechest fitting neatly into crook when viewed from front. Breast bone prominent but chest neither narrow nor unduly deep. Ribs well rounded and sprung, without flange, extending well back.

Underline and belly: There should be adequate clearance between the lowest part of the chest and the ground to allow the hound to move freely over all types of terrain.

Tail: Well set-on, rather long, strong at base, tapering, with moderate amount of coarse hair underneath. When moving, stern carried well up and curving gently, sabre-fashion, never curling or gay.

Limbs:
Forequarters:
General appearance: Upper forearm inclined slightly inwards, but not to such an extent as to prevent free action or to result in legs touching each other when standing or in action. Some wrinkles of skin may appear on lower legs, but this must on no account be excessive.
Shoulder: Shoulder-blades well laid back; shoulders not heavy.
Ellbow: Turning neither in nor out but fitting neatly against side.
Forearm: Forelegs short, powerful and with great bone.
Carpus (wrist): Knuckling over highly undesirable.
Forefeet: Large well knuckled up and padded. Forefeet may point straight ahead or be turned slightly outwards but in every case hound always stands perfectly true, weight being borne equally by toes with pads together so that feet would leave an imprint of a large hound and no unpadded areas in contact with ground

Hindquarters:
General appearance: Full of muscle and standing out well, giving an almost spherical effect when viewed from rear. Some wrinkles of skin may appear between hock and foot, and at rear of joint a slight pouch of skin may be present, but on no account should any of these be excessive.
Stiffle (knee): Well bent.
Metatarsus (rear pasterns): Hocks well let down and slightly bent under but turn neither in nor out and just under body when standing naturally.
Hind feet: Large well knuckled up and padded. In every case hound always stands perfectly true, weight being borne equally by toes with pads together so that feet would leave an imprint of a large hound and no unpadded areas in contact with ground.

Gait / movement: Most important to ensure that the hound is fit for purpose. Smooth, powerful and effortless action with forelegs reaching well forward and hind legs showing powerful thrust, hound moving true both front and rear. Hocks and stifles never stiff in movement, nor must any toes be dragged.

Skin: Supple and elastic without any exaggeration.

Coat::
Hair: Smooth, short and close without being too fine. Whole outline clean and free from feathering. Long hair, soft coat or feathering highly undesirable.
Colour: Generally black, white and tan (tri-colour); lemon and white (bi-colour); but any recognized hound colour acceptable.

Size: Height at the withers: 33 - 38 cm.

Faults: Any departure from the foregoing points should be considered a fault and the seriousness with which the fault should be regarded should be in exact proportion to its degree and its effect upon the health and welfare of the dog and on its ability to perform its traditional work.
Disqualifying faults:
Aggressive or overly shy.
Any dog clearly showing physical or behavioural abnormalities shall be disqualified.

N.B.: Male animals should have two apparently normal testicles fully descended into the scrotum.